Mezinárodní divadelní ústav

ITI

Mezinárodní divadelní ústav

International Theatre Institute

L‘Institut International du Théâtre

image/svg+xml

V předvolebním období připravují zástupci odborné kulturní veřejnosti debaty s kandidujícími politiky. Veřejné debaty k otázkám kulturní politiky se před komunálními volbami uskuteční v Praze, Brně a Ostravě. 

Termíny Kultura volí 2022: 

Česká společnost si stále více uvědomuje význam kultury a kreativity. Tvořivá odvětví jsou významnou součástí ekonomiky a mají dopad na zaměstnanost v zemi i konkrétní přínos pro růst HDP. Také z těchto důvodů je před volbami kultura podstatným tématem. Sérii debat Kultura volí 2022 připravují před nadcházejícími komunálními volbami České středisko ITI, spolek Brno kulturní a Centrum PANT. V jejich rámci se budeme zabývat klíčovými otázkami kultury na úrovni měst a obcí. 

Více informací k jednotlivým debatám naleznete zde: 

Praha

Brno

Ostrava

V rámci projektu „AND ČR jako profesionalizovaná oborová organizace s mezinárodním přesahem“ pořádá Asociace nezávislých divadel ČR ve spolupráci s Evropskou asociací nezávislých scénických umění (EAIPA) mezinárodní hybridní seminář na aktuální témata nezávislého sektoru v Evropě. Seminář proběhne ve čtvrtek 9. června od 15:00 v divadle Alfréd ve dvoře a bude veřejně stremován na YouTube kanálu AND ČR. Seminář se koná za podpory Fondů EHP a Norska.

Více informací najdete zde.

Ministr kultury Martin Baxa a další zástupci Ministerstva kultury se v úterý 3.5.2022 sešli se zástupci Českého střediska ITI – zastřešující platformy českých scénických umění. Setkání se za ITI účastnila jeho prezidentka Yvona Kreuzmannová, členové prezidia Jakub Vedral (Asociace nezávislých divadel ČR, z.s.) a Adriana Světlíková (ředitelka NOVÁ SÍŤ) a také Lenka Havlíková, předsedkyně Asociace nezávislých divadel. Cílem společného jednání bylo nastavení další vzájemné komunikace a spolupráce. Hlavními body diskuse byla mezirezortní spolupráce s Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky a Ministerstvo práce a sociálních věcí, české předsednictví Rady EU v kultuře, program Kreativní Evropa a Národní plán obnovy. Kromě těchto témat se na setkání hovořilo také o problematice statusu umělce, mezinárodní spolupráci a zapojení nezřizovaných organizací do pomoci Ukrajině. České středisko ITI nabídlo rezortu kultury pomoc s komunikací směrem k neziskovému sektoru. Během jednání účastníci diskutovali i o segmentech kultury, které mají být podporovány rezortem kultury v dotační politice a o nastavení programu státní podpory profesionálních festivalů, o vstupních parametrech a procesu vyhodnocení.Obě strany se shodly, že doba je složitá, že živá kultura je důležitá a že se budeme pravidelně scházet, abychom hledali vhodnou cestu, kterou se vydat.

Mezinárodní den tance připadá každoročně na 29. dubna a slaví se z iniciativy Mezinárodního divadelního ústavu (ITI – International Theatre Institute) od roku 1982. Cílem Mezinárodního dne tance je oslavit tuto uměleckou formu, upozornit na univerzální srozumitelnost tance napříč politickými, kulturními a etnickými hranicemi a propojit lidi na celém světě pomocí společného jazyka – tance. Autory poselství byli v minulých letech například Merce Cunningham, Sasha Waltz, Maja Plisecká, Anne Teresa De Keerskmaeker nebo Trisha Brown. V letošním roce byla tímto čestným úkolem pověřena korejská baletka Sue-jin Kang. 

Sue-jin Kang: Poselství k Mezinárodnímu dni tance 29. dubna 2022

Katastrofa v podobě pandemie Covidu-19 zastavila svobodný život, jak jsme ho znali. Uprostřed této tragédie se znovu zamýšlíme nad významem „tance“ a „tanečníků“. V dávné minulosti byl tanec prapůvodním výrazovým prostředkem, který lidem umožňoval dorozumět se pomocí gest; teprve postupně se vyvinul ve scénické umění schopné inspirovat diváky a dotknout se jejich duše. Je to umění okamžiku, které se do své původní podoby navrací jen s obtížemi, protože vychází z celého těla a srdce. Tanec se skládá z pomíjivých chvilek, které tanečníky ženou k neustálému pohybu. Avšak Covid-19 umění tance v jeho původní podobě omezil a mnohdy i znemožnil.

Ačkoliv se nyní situace zlepšuje, taneční představení stále podléhají mnohým omezením. S o to větší láskou vzpomínáme na dobu, kdy tanečníci při tanci zářili jako drahokamy, svítili do světa a zosobňovali nejen lidské utrpení a strach, ale i naději a vůli žít.

V tomto kontextu se hodí připomenout, že v době, kdy se Evropa ještě oklepávala z dozvuků morových ran, byl v Pařížské opeře dne 28. června 1841 s obrovským úspěchem uveden balet Giselle, který pojednává o lásce, jež trvá navzdory smrti. Od té doby se Giselle hraje po celé Evropě i všude po světě a přináší útěchu lidem, jejichž duše utrpěly pandemií. V Giselle byl také jako v jednom z prvních baletů proveden tanec na špičkách, který v mých očích symbolizuje velkolepou sílu baletky, jež se snaží oprostit od tíhy každodenních útrap. 

Osamělé a unavené obecenstvo prahne po soucitu a útěše, kterých se jim od tanečníků dostává. My tanečníci věříme, že mávnutím svých křídel vnášíme naději do srdcí těch, kdo umění tance milují, a dáváme jim odvahu pandemii překonat.

Mé srdce opět začíná bít.

Sue-jin Kang (*24. dubna 1967) je uměleckou šéfkou Korejského národního baletu a držitelkou čestného doktorátu z Katedry tance na Sookmyung Women’s University v Soulu. Po více než patnáct let byla sólistkou a primabalerínou Stuttgartského baletu. V roce 2007 jí německá vláda udělila titul „Kammertanzerin“. V roce 2018 byla jmenována čestnou ambasadorkou Zimních olympijských her v Pchjongčchangu. V současné době využívá své jméno a taneční um k tomu, aby k tanci přivedla děti s postižením.

Ocenění:

1985: Prix de Lausanne, stipendium

1990: Cena prezidenta Korejské republiky

1999: Řád za přínos kultuře, Korejská republika

2001: Vítězka 9. ročníku KBS Global Korean Award, kategorie Umění a kultura

2002: Cena Ho-Am za Umění, Nadace Ho-Am

2007: Cena Johna Cranka, Asociace Johna Cranka

2007: Řád za občanské zásluhy, Korejská republika

2014: Řád za zásluhy, Bádensko-Württembersko, Spolková republika Německo

2014: Kulturní cena Kowoon, Nadace Kowoon

2015: Sedžongská cena za kulturu a umění, Ministerstvo kultury, sportu a turismu Korejské republiky

2015: Cena „Proud Korean“ (pro Korejce, kteří výrazně přispěli k dobré reputaci Koreje v zahraničí) za umění a kulturu, Sdružení korejských novinářů

2016: Cena Paradise Cultural Foundation za zvláštní zásluhy

2016: Vítězka 9. ročníku Ceny Miroka Liho, Korejsko-německá společnost

2017: Cena za výtečnou službu v oblasti umění, 7. ročník Korea Wave Awards

Další informace viz:  

http://www.korean-national-ballet.kr/en/staff/artistic_list

https://en.wikipedia.org/wiki/Kang_Sue-jin

Překlad Anna Štádlerová

Na nadcházející týden již tradičně připadají oslavy divadla. Světový den divadla se od roku 1962 každoročně slaví 27. března. Předchází ho Světový den divadla pro děti a mládež, pro který byl zvolen 20. březen, a Světový den loutkářství, který připadá na 21. března. Iniciátory oslav jsou mezinárodní nevládní divadelní organizace přidružené k UNESCO, které každoročně připravují poselství k těmto divadelním svátkům. 

Poselství k těmto dnům formulují každý rok významné osobnosti světové divadelní komunity. Národní střediska Mezinárodního divadelního ústavu (ITI), Mezinárodní asociace divadel pro děti a mládež (ASSITEJ) a Mezinárodní loutkářské unie (UNIMA) po celém světě obvykle koordinují v těchto dnech také řadu dalších aktivit. Česká střediska těchto organizací mají sídlo v Institutu umění – Divadelním ústavu a své aktivity vyvíjejí jak na národní, tak mezinárodní úrovni. 

Po období pandemie SARS-CoV-2 jsou zejména evropská národní střediska těchto mezinárodních nevládních organizací postavena před další výzvu a nutnost zareagovat na ruskou invazi na Ukrajinu. Právě v době války je potřebné si znovu připomínat úlohu mezinárodních organizací, která od jejich založení spočívala nejen v oborové mezinárodní spolupráci, ale také v prosazování míru, demokratických hodnot a snaze o mírnění konfliktů na mezinárodní úrovni a dále v hájení základních práv člověka tak, jak jsou definována ve Všeobecné deklaraci lidských práv. Právě Mezinárodní divadelní ústav, který tradici Mezinárodního dne divadla založil jako první, vznikl po 2. světové válce z iniciativy Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu UNESCO. Ve svém současném prohlášení ke globální geopolitické situaci vyvolané ruskou agresí na Ukrajině se odvolává na Preambuli Ústavy UNESCO, která uvádí: „…války se rodí v mysli lidí, je třeba v mysli lidí vybudovat obranu míru…“.

Autorem poselství ke Světovému dni divadla je v letošním roce Peter Sellars, americký operní a divadelní režisér, který si získal mezinárodní věhlas za své průkopnické a inovátorské interpretace klasických děl, otevřenou podporu hudby 20. a 21. století a projekty, na nichž spolupracoval s nebývale pestrou škálou divadelních i jiných umělců. Autorkou poselství ke Světovému dni divadla pro děti a mládež je prezidentka ASSITEJ a australská divadelnice Sue Giles a doplňují ho videovzkazy dětí z celého světa o jejich vztahu k divadelnímu umění. Poselství ke Světovému dni loutkářství letos formulovala Ranjana Pandey, indická loutkářka, autorka divadelních her, divadelní a televizní režisérka a pedagožka. 

Poselství ke Světovému dni divadla 27. března 2022

Poselství ke Světovému dni divadla pro děti a mládež 20. března 2022

Poselství ke Světovému dni loutkářství 21. března 2022

Světový den divadla připadá každoročně na 27. března a slaví se od roku 1962. V současné době se v jednom týdnu propojuje společně se Světovým dnem divadla pro děti a mládež (20. března) a se Světovým dnem loutkářství (21. března). Oslavy Světového dne divadla pořádá Mezinárodní divadelní ústav (ITI – International Theatre Institute), mezinárodní nevládní divadelní organizace přidružená k UNESCO. Tento den je příležitostí zamyslet se nad rolí a důležitostí divadla jako umělecké formy a upozornit na jeho význam pro lidská společenství i jednotlivce a na jeho potenciál pro ekonomický růst. Autorem prvního poselství ke Světovému dni divadla byl Jean Cocteau, v roce 1994 zvolila mezinárodní divadelní komunita jako autora poselství Václava Havla.

Peter Sellars, americký operní a divadelní režisér

Drazí přátelé,

zatímco celý svět visí na infuzi zpravodajských reportáží a každou hodinu, každou minutu se dožaduje pravidelné dávky nových informací, nás tvůrce bych chtěl vyzvat, abychom vkročili do vlastní sféry, perspektivy a rámce epického času, epického uvědomění, epické reflexe a epické vize. Žijeme totiž v epickém období lidských dějin a hluboké a závažné změny, k nimž dochází ve vztazích člověka k sobě samému, mezi lidmi i k věcem mimo ně, téměř nedokážeme ani pochopit, formulovat nebo slovně či jinak vyjádřit.

Nežijeme už v 24hodinovém zpravodajském cyklu – žijeme na pokraji času. Noviny ani jiná média naprosto nemají nástroje a nedostačují k tomu, aby postihly, co právě prožíváme.

Kde tedy najdeme jazyk, pohyby a obrazy, jež by nám pomohly pochopit ony hluboké změny a otřesy, jimiž si procházíme? A jak můžeme okamžitě předat to, co se prožíváme, nechceme-li reportáž, nýbrž vyjádření prožitku?

Divadlo je uměleckou formou prožitku.

Jak se můžeme ve světě, jenž je zachvácen mediálními kampaněmi, simulovanými prožitky a úděsnými prognózami, přenést přes donekonečna opakovaná čísla a pocítit posvátnost a nekonečnost jediného života, jediného ekosystému, přátelství nebo odstínu zvláštně vybarvené oblohy? Dva roky epidemie SARS-CoV-19 otupily lidské smysly, omezily lidské životy, zpřetrhaly vazby a zanechaly lidstvu k další existenci jen zvláštní spálenou zem.

Jaká semínka do ní musíme v těchto letech opakovaně zasadit a jaké přerostlé invazivní druhy musejí být naopak zcela a úplně odstraněny? Tolik lidí pociťuje napětí. Propuká tolik iracionálního, nečekaného násilí. Tolik dávno zavedených systémů se nyní projevuje jako mašinerie krutosti.

Kam máme jít vzpomínat a jakým způsobem? Co si potřebujeme připomínat? Jaké rituály nám konečně umožní představit si lepší alternativy a začít podnikat kroky, které jsme dosud nikdy nezkusili?

Divadlo epické vize, epického poslání, zotavení, hojení a péče potřebuje nové rituály. Nepotřebujeme se bavit. Potřebujeme se shromažďovat. Potřebujeme spolu sdílet prostor a potřebujeme tento sdílený prostor kultivovat. Potřebujeme bezpečné místo, v němž bude panovat rovnost a v němž si budeme hluboce naslouchat.

Divadlo je pozemským zhmotněním rovnosti mezi lidmi, bohy, rostlinami, zvířaty, kapkami deště, slzami a regenerací. Tento prostor, kde panuje rovnost a vše si hluboce naslouchá, je osvětlen skrytou krásou a přežívá uprostřed hluboké interakce nebezpečí, vyrovnanosti, moudrosti, činů a trpělivosti.

Buddha popisuje v Avatansaka sútře deset typů velké trpělivosti v lidském životě. Jeden z nejmocnějších druhů trpělivosti nazývá Trpělivost vnímat vše jako iluzi. Divadlo nám život na tomto světě trochu jako iluzi ukazovalo 

vlastně vždy. Umožňovalo nám vnímat svět skrze lidská přání, zklamání, slepotu a odmítnutí, a činilo tak s osvobozující srozumitelností a silou.

Jsme si tak jisti tím, na co se díváme a jak se na to díváme, že nedokážeme vidět alternativní reality, nové možnosti, jiné přístupy, neviditelné vztahy a věčné vazby.

Nyní je vhodná doba, abychom hluboce osvěžili svou mysl, své smysly, svou představivost, minulost a budoucnost. To je úkol, kterého se nemohou zhostit o samotě pracující, izolovaní lidé. Tuto práci musíme vykonat společně. Divadlo je pozváním ke společné práci.

Já vám za vaši práci z celého srdce děkuji.

Peter Sellars

Peter Sellars se narodil v pensylvánském Pittsburghu (USA). Jako operní a divadelní režisér si získal mezinárodní věhlas za své průkopnické a inovátorské interpretace klasických děl, otevřenou podporu hudby 20. a 21. století a projekty, na nichž spolupracoval s nebývale pestrou škálou divadelních i jiných umělců. Jeho práce dává vyniknout skutečnosti, že divadlo je mocný nástroj k vyjádření morálních postojů a k činnosti se sociálním přesahem.

Inscenoval mimo jiné opery v Nizozemské národní opeře, Anglické národní opeře, na festivalu d’Aix-en-Provence, v Lyrické opeře v Chicagu, Národní pařížské opeře a na Salcburském festivalu.

Sellars spolupracoval na mnoha dílech se skladatelem Johnem Adamsem. Patří mezi ně Nixon in China(Nixon v Číně), The Death of Klinghoffer(Klinghofferova smrt), El NiñoDoctor Atomic,The Gospel According to the Other Mary(Evangelium podle druhé Marie) a The Girls of the Golden West(Děvčata ze zlatého Západu). Inspirovaly ho také skladby Kaijy Saariahové, které rozvedl do oper – jsou to L’Amour de loin (Láska zdaleka), Adriana Materči Only the Sound Remains(Zůstane jen zvuk) –, a rozšířil tak současný operní repertoár.

Mezi jeho nedávné (před-pandemické) projekty patří nová produkce opery Doctor Atomicv Opeře v Santa Fe, inscenace opery KopernikusClauda Viviera pro pařížský festival D’Automne a produkce Mozartova Idomeneana Salcburském festivalu.

Ke konci roku 2020 vytvořil a zrežíroval film this body is so impermanent…(toto tělo je tak pomíjivé…) inspirovaný textem z Vimalakírti sútry. V současnosti připravuje ve spolupráci s Benjaminem Bagbym, muzikologem a zakladatelem skupiny Sequentia, inscenaci středověkého díla Roman de Fauvel (Román o Fauvelovi). Dále se chystá znovu uvést operu Tristan und Isolde, jejíž příběh doprovázej a prohlubují transcendentální videa Billa Violy. 

V neposlední řadě pracuje na inscenaci Perle Noire, Meditations for Joséphine (Černá perla, meditace pro Joséphine), k níž složil hudbu skladatel a hráč na několik nástrojů Tyshawn Sorey a v níž zpívá nedostižná Julia Bullock.

Sellars vedl několik slavných festivalů, mezi nimi ročníky 1990 a 1993 Festivalu v Los Angeles nebo Festival umění v Adelaide v roce 2002. V roce 2006 byl uměleckým ředitelem New Crowned Hope, vídeňského festivalu zorganizovaného u příležitosti 250. výročí Mozartova narození, na nějž sezval nové i zavedené umělce z nejrůznějších kultur, aby společně vytvářeli nová hudební, divadelní, taneční, výtvarná i architektonická díla. V roce 2016 byl také hudebním ředitelem kalifornského Ojai Music Festivalu.

Sellars je zasloužilým profesorem na Katedře světových umění a kultur na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA), ředitelem a zakladatelem Boëthiova ústavu při UCLA a stálým kurátorem Filmového festivalu v Telluride. Byl také mentorem Umělecké iniciativy Rolex (Rolex Arts Initiative). Je držitelem MacArthurova stipendia, ceny Erasmus za přispění evropské kultuře a Gish Prize a členem Americké akademie věd a umění. Získal i prestižní Polar Music Prize a americký časopis Musical America ho označil za Umělce roku.

Překlad Anna Štádlerová

V návaznosti na přijetí rezoluce Valného shromáždění OSN o agresi proti Ukrajině a s ohledem na ničivou eskalaci násilí je UNESCO hluboce znepokojeno vývojem na Ukrajině. Rezoluce Valného shromáždění OSN znovu potvrzuje prvořadý význam Charty OSN a závazek vůči svrchovanosti, nezávislosti, jednotě a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a požaduje, aby „Ruská federace okamžitě přestala používat sílu proti Ukrajině“.

Na Preambuli Ústavy UNESCO, která uvádí: „… poněvadž války se rodí v mysli lidí, je třeba v mysli lidí vybudovat obranu míru“, se odvolává také Mezinárodní divadelní ústav ITI jako mezinárodní nevádní organizace přidružená k UNESCO ve svém stanovisku, v němž požaduje složení zbraní, mír a svobodu.

Letter to the Members and Friends of ITI – a Statement for Peace and a Constructive Dialogue

Dear members and friends of the International Theatre Institute, dear fellow human beings

In 1948, with much of Europe and the wider world in ruins at the aftermath of World War II, it was the great cultural institutions of the time that pulled the civilization out of the mire. The ITI has been founded for using the performing arts for mutual understanding and peace.

Now, the world is upside again and the International Theatre Institute must stand again as a beacon of peace and unity for its members, the performing arts, and the world as a whole.

This letter sets forth the ITI’s stance on the ongoing conflict between Russia and Ukraine and the ensuing humanitarian crisis.

First, we wish all the members and friends of ITI, and the people who suffer on both sides, are safe. We ardently hope for a speedy ceasefire, and for the guns to fall silent. We wish that governments, the artists and the people are building up a respectful dialogue to solve the situation.

The Preamble to the Constitution of UNESCO declares that “since wars begin in the minds of men, it is inthe minds of men that the defences of peace must be constructed.”

ITI is a global alliance of people from all ethnicities, nationalities, and religious backgrounds; the commitment to the humanitarian path must always be fostered. Our extension of friendship and cultural understanding through the performing arts is needed now, more than ever. We must double our efforts to make sure all are included in our alliance, regardless of the country they hail from.

In times of war and political upheaval, it is the people who suffer most. We must work to alleviate this. As such, ITI will never punish or exclude members based on the decisions of their government. Our purpose is to overcome divisions, and to keep the lines of communication wide open between all peoples of the world.

tenet of UNESCO,and uses education and culture to inform, inspire and engage people everywhere to

Since its inception, ITI has followed this

foster understanding and respect for each other.

Through the international exchange of knowledge and

practice in the performing arts, ITI intends to deepen mutual understanding and increase creative co-

operation between all people of the performing arts.

We stand for peace and freedom!!!

Mohamed Saif Al-Afklam

President of International Theatre Institute

Tobias Biancone

Director General of ITI

3 March 2022

Zdroj: UNESCO a ITI

ITI je založen na myšlence míru, porozumění a přátelství mezi lidmi celého světa. V dopise, který iniciovalo izraelské a německé středisko ITI prostřednictvém Výboru ITI pro práva umělců (ACAR), vyjadřuje 16 evropských středisek ITI solidaritu s kolegy na Ukrajině. Dopis odsuzuje invazi ruských vojsk na Ukrajinu. České středisko ITI je jedním ze signatářů dopisu.

Dear friends and colleagues,
We are shocked and horrified to see the brutal Russian invasion to Ukraine. We condemn it from the bottom of our hearts. We can imagine the horror that you’re experiencing in this very moment. We want to assure you that we support your struggle for freedom and independence, and we’ll express this support everywhere we can. Hopefully the bloodshed will end soon, and that the freedom of speech and artistic expression will prevail under any circumstances that might develop. We’re sure you have the power and commitment to continue your struggle in the theatres, too, and strengthen the spirit of your audiences to survive these awful days until you regain your freedom and independence.

Your friends at ITI:

For TDA (The Day After), an informal forum of theatre artists which was founded during the Covid19 lockdowns, aiming to investigate and reflect on our responsibility and possibilities as artists in this changing world:

Hadar Galron – Playwright, director, actress, Tel Aviv
Ari Roth – Founding Producing Partner, Voices Festival Productions, Washington DC
Darinka Abrahamova – Dramaturg of Slovak National Theatre, Bratislava Eszter Orban – Co-president of the Hungarian Theater Dramaturgs Guild, Budapest
George Brownstone – Psychiatrist & Psychoanalys,Vienna
K. Madavane – K. Madavane, Playwright, Director, New Delhi
Matthias Naumann – Playwright, translator and publisher, Berlin
Motti Lerner – Playwright, Tel Aviv
Nenni Delmestre – resident director at Croatian National Theatre, Split Ophir Ariel – writer, director and producer, New York
Petr Svojtka –Director, playwright and translator, Prague,
Pino Tierno – Writer, producer translator, Rome
Richard McElvain – Richard McElvain Actor, Director, Playwright, Fulbright Scholar, Boston MA.
Vijaya Rao – Member of Chingari Theatre Group, New Delhi
Vivianne Pasmanter – Actress, Sau Paulo

Zdroj: ACAR

18. 2. 2022 proběhlo předávání cen Česká divadelní DNA. Ocenění udílí každé dva roky český kulturní network Nová síť jako projev úcty výrazným osobnostem a počinům v oblasti nového divadla. Vzhledem k pandemii, která výrazně zasáhla oblast živého umění, putovala většina letošních cen osobnostem a iniciativám, které se významně podílely na zlepšování podmínek pro divadelní či taneční tvorbu. V podobě ocenění pro Jakuba Vedrala, člena prezidia, bodovalo i České středisko ITI, které má podobně jako další mezinárodní nevládní divadelní organizace přidružené k UNESCO sídlo v Institutu umění – Divadelním ústavu. IDU z titulu své zřizovací listiny poskytuje ITI jako zastřešující platformu českých scénických umění kontinuální odbornou a administrativní podporu. Děkujeme všem, kteří naši činnost v období pandemie ocenili!

Cena za mimořádný dlouhodobý přínos, rozvoj a podporu nového divadla:

Soubor Buchty a loutky
Nezávislé alternativní loutkové divadlo, které svou unikátní poetikou baví děti i dospělé již třicet let. Klasické tituly i vlastní autorskou tvorbu zpracovávají s nadhledem a nezaměnitelným humorem. Divadlo Buchty a loutky bylo založeno v roce 1991 v chebské ubytovně čerstvými absolventy loutkářské katedry DAMU. Od té doby mají za sebou 60 divadelních premiér pro dospělé i děti, loutkové a animované filmy a klipy, mnoho jednorázových projektů v oblasti netradičního divadla, hudby, výtvarného umění, filmu a jejich prolínání. Za dobu svého působení divadlo inspirovalo řady následovníků od loutkových amatérů po profesionály. Díky Buchtám a loutkám se žánr loutkového divadla stále rozvíjí, překvapuje a baví. Buchty a loutky jsou bez nadsázky kultovním divadelním souborem.

Cena za výjimečný počin, přínos nebo rozvoj na poli nového divadla:

Rezi.Dance Komařice
Rezidenční dům Pod Javory je výjimečný nebývalou dynamikou rozvoje a podporou umělců nejen v ČR. S osobitým pojetím poskytuje důležitý prostor pro umělecké a kulturní projekty, dává vzniknout novým inspiracím i přístupům v současném tanci, divadle či literatuře. Poskytuje tvůrčí prostředí a vhodné zázemí pro rezidence. Za dobu své existence nabídl zcela nový náhled na aktivní přístup ke kultuře v regionu, na který má významný pozitivní vliv. Mecenáši tohoto současného rozvoje tvůrčích rezidencí jsou Markéta Málková a Aleš Hrdlička. www.

Iniciativa Ne!musíš to vydržet
Marie Luisa Purkrábková a další studenti DAMU projevili nebývalou odvahu, když přišli s iniciativou Ne!musíš to vydržet. Iniciativa přesně označuje a problematizuje chování, které by nejen na vysoké škole, ale ani v žádné jiné instituci nemělo být nadále považováno za normální. Sexuální obtěžování, téma zneužívání moci, absence bezpečného prostoru i právo na rovnocenný vztah, to vše dalece přesahuje zdi uměleckých škol. Iniciativa Ne!musíš to vydržet přinesla potřebný dialog a nastartovala změny, které povedou k vytvoření zdravějšího prostředí a mechanizmů zajišťujících bezpečí, podporu i odpovědnost na mnoha dalších pracovištích.



Osobnost Jakub Vedral
Jakub Vedral se zasloužil o stabilizaci situace v kultuře po propuknutí pandemie koronaviru. Svou schopnost prosazovat zájmy české kultury s nebývalou cílevědomostí, houževnatostí a odhodláním, prokázal nespočtem velmi úspěšných jednání na úrovni výkonných složek a Vlády České republiky. Jakub Vedral je členem prezidia Českého střediska mezinárodního divadleního ústavu ITI, dlouhodobě spolupracuje s významnými českými nezávislými divadly jako produkční a producent. S těmito soubory procestoval několik kontinentů a získal řadu prestižních ocenění; produkčně, dramaturgicky či režijně se podílel například na prezentaci ČR na světových výstavách EXPO v Aichi, Šanghaji, Milánu, Astaně či aktuálně v Dubaji. Je spolutvůrcem největšího drive-in festivalu Art Parking. Jakub Vedral je zakladatel a ředitel ART Prometheus z.s.

Nominování na cenu za výjimečný počin, přínos nebo rozvoj na poli nového divadla byli:

Miřenka Čechová
Výrazná představitelka současného tance a fyzického divadla, režisérka, spisovatelka, pedagožka a spoluzakladatelka souborů Tantehorse a Spitfire Company. Miřenka Čechová v posledních dvou letech uvedla velký počet úspěšných projektů (Metabaletky, Strachy, série Invisible a Emergency Dances, ad.), které vyvolaly výrazné diskuze ve veřejném prostoru. Její projekty se pohybují na škále od autobiografických inscenací a performativních laboratoří k tanečnímu aktivizmu. Zdůrazňují důležitost obratu k sobě a reflexe ne vždy lichotivého stínu, tzv. otevřeného a svobodného prostředí umělecké i institucionální praxe.

PiNKBUS
Mezinárodní platforma PiNKBUS zaštiťuje zejména mladé queer umělce a otevírá tvůrčí prostor pro spolupráci undergroundové LGBT komunity s etablovanými umělci z ČR i zahraničí. Její tvůrci reagují na silný celosvětový nárůst drag kultury, který úspěšně přináší do Prahy. Díky platformě získává divadelní a taneční scéna nové a cenné impulzy pro svůj vlastní rozvoj. PiNKBUS kultivuje bezpečný prostor pro LGBT komunitu a otevírá aktuální společenská témata v otázkách sexuality, nahoty, svobody tělesnosti nebo kultu krásy.

Sádlo
Podcastová série a sólové autorské představení hlasové umělkyně, hudebnice a performerky Ridiny Ahmedové. Sádlo vynáší na povrch problematiku společenského tlaku (nejen) na ženský vzhled a prozkoumává pestré a spletité cesty k přijetí vlastního těla. Projekt od svého vzniku budí bouřlivé reakce, podněcuje celospolečenskou debatu a poukazuje na velmi bolestivá a intimní tabu dneška. Základním stavebním kamenem pro jakoukoliv změnu jsou pojmenovávání a sdílení, právě proto má podcast i představení Sádlo zásadní vliv na boření zažitých stereotypů na téma vzhledu.

Temporary Collective
Nezávislá platforma Temporary Collective se zaměřuje na možnosti zkoumání různých území a rozličných médií. Projekty z posledního období jsou například Call Alice, Silence, Voices nebo Duety. Soubor vytváří pohyblivé interakce vazeb a míst, pohrává si s proměnami a jedinečností vztahů i okolnostmi, které do každého uvedení daného projektu vstupují. V těchto projektech Temporary Collective zhodnocuje svou předchozí zálibu v radosti z experimentování a překračování hranic.

Terén
Terén je dramaturgická a produkční platforma bez vlastního souboru a stálé scény, která celoročně produkuje jedinečné divadelní a hraniční umělecké projekty. Od roku 2019 působí jako třetí scéna Centra experimentálního divadla v Brně. Ve své činnosti zkoumá, navrhuje a zhodnocuje perspektivy změny v uvažování o performativním umění. Usiluje o redefinici podmínek, ve kterých současné performativní umění funguje. Šíře a variabilita strategií, se kterými Terén pracuje, z něj činí v kontextu České republiky zcela ojedinělý projekt.

Život on Air
Podcast divadelního souboru Ufftenživot vznikl jako reakce na uzavření kulturního života během prvního období pandemie koronaviru. Život on Air během pandemie přinesl inspirující rozhovory, které propojily posluchače napříč Českou republikou. Smyslem této podcastové činnosti je tvorba zážitků, které nabízí nový úhel pohledu, provokují mysl, a umožňují hledání nečekaných souvislostí s cílem vytvořit bezpečný prostor pro komunikaci. Producent podcastu je divadelník a herec Jiří Šimek.

tYhle
Česko-francouzský kolektiv umělců generace Y zabývající se současným pohybovým a vizuálním uměním. tYhle tvoří v základním složení čtyři umělci, kteří sdílejí podobný pohled na současné umění, založený na nezbytnosti experimentovat a překračovat hranice. Herci a tanečníci Lukáš Karásek a Florent Golfier, scénografka a choreografka Marie Gourdain a světelná designérka Zuzana Režná se v posledních letech čím dál častěji vydávají za svými vlastními uměleckými cíli a rozvíjí svéráznou autorskou poetiku.

Vážený pan

prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.

předseda vlády České republiky

Na vědomí:

Mgr. Martin Baxa, ministr kultury

Ing. Josef Síkela, ministr průmyslu a obchodu

prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, ministr zdravotnictví

Ing. Zbyněk Stanjura, ministr financí

Praha, dne 25. ledna 2022

Vážený pane premiére,

obracíme se na Vás jako zástupci široké kulturní veřejnosti s prosbou o pomoc. Celý kulturní sektor se opět nachází v nelehké situaci. Od počátku pandemie patří kultura k nejzasaženějším odvětvím vůbec, aktuálně jsme jediní, kdo nemůže pořádně vykonávat svou práci, navíc dlouhodobě čelíme nešťastným výrokům o nebezpečnosti hromadných a kulturních akcí, a to zejména ze strany ministerstva zdravotnictví, které je středobodem zájmu všech občanů.

Striktně dodržujeme veškerá pravidla, protože je v našem zájmu, aby kultura byla bezpečná. To nás ale v poslední době často vede k nutnosti uzavírat provozy z důvodu karantén u mnohdy plně vakcinovaných umělců. Zde jsme konfrontováni s názorem, že se dá zaměstnanec/spolupracovník divadla snadno nahradit. To je ale v našem případě zcela nereálné. Hlavní role, sólisté, technický personál… Ti všichni jsou sehraným mechanismem, ve kterém ztráta jednoho článku logicky paralyzuje celý soubor a je nutné zrušit produkci kompletně.

Rádi bychom uvedli na pravou míru představu, že za současných podmínek může kultura standardně fungovat, to bohužel opravdu nemůže. I přesto, že divadla oficiálně zavřená nejsou a nejsou-li paralyzována karanténami, tak hrát mohou, vládní opatření kladou divákovi do cesty řadu překážek, a to již dlouhou dobu. V kombinaci s mediální prezentací a výroky politiků o nebezpečnosti akcí a shromažďování tak klesá návštěvnost na historická minima.

Tak jako vše, i kulturu je třeba připravovat a plánovat, navíc ještě budovat důvěru a dobrý vztah s divákem.Tyto byly v posledních dvou letech vnější situací narušeny a my se snažíme je obnovit, dát našim divákům jistotu, že se program, na který si koupí vstupenku, uskuteční. V současné chvíli je to ale extrémně náročné a věříme, že Vy a Vaši kolegové ve vládě to víte a chápete.

K této nezáviděníhodné situaci se nyní ještě přidalaenergetická krize, kdy nárůsty cen energií v našich provozech mohou být likvidační. Společně se vzrůstajícími vstupními náklady a rostoucí inflací je to pro dlouhodobě podfinancovaný sektor smrtící koktejl. Vkombinaci s absencí plánu pro  kulturu nás toto všechno opět uvádí v totální nejistotu a mnohdy se ocitáme na hranici zoufalství.

Rádi bychom připomněli, že kultura je dlouhodobě podfinancovaná, nikdy nebylo dosaženo ani 1% ze státního rozpočtu na kulturu. Přitom přínos kultury pro HDP je vyšší než výdaje na ni. Stále dokola opakujeme, že kultura i kreativita jsou podstatnou součástí ekonomiky a jejich role nadále roste.  V Německu již kulturní a kreativní sektor (KKS) předstihl chemický průmysl, energetický sektor nebo i oblast finančních služeb. I v České republice KKS zásadně přispívá k tvorbě HDP a zaměstnanosti. Kultura je totiž schopna vytvářet přímé výnosy pro místní hospodářství díky výdajům na kulturní zboží a služby a nepřímé výnosy díky příjmům ostatních podniků a subjektů, jako restaurací a ubytovacích a dopravních služeb. Kultura také zvyšuje zaměstnanost a často nahrazuje pracovní místa zaniklá po tradičních průmyslech. Dotace do kultury je třeba vnímat jako investice do duševního zdraví a rozvoje národa.O to více v tuto chvíli, kdy se nacházíme v bodě zlomu a rozhoduje se o tom, zda má česká kultura budoucnost.

Obracíme se proto přímo na Vás, pane premiére, protože Vy můžete zprostředkovat dialog mezi členy vlády, který je v současné situaci naprosto nezbytný. Řešení pak není složité, jen vyžaduje spolupráci několika ministerstev.

Od ministerstva zdravotnictví potřebujeme jasný plán, kdy a za jakých podmínek můžeme opět začít pracovat. To je naprosto nezbytné. Od ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva kultury potřebujeme podporu, která nám pomůže tuto dobu překonat.A od ministerstva financí potřebujeme, aby na to uvolnilo adekvátní prostředky. 

Složité situaci, do které se dostala naše země, čelíme společně s Vámi, pane premiére, chápeme problémy rozpočtu a chápeme, že musíte dělat nelehká rozhodnutí. Ale jsme přesvědčeni,že právě kultura je nástroj k rychlému zlepšení celospolečenské kondice, protože kultura je schopna napravovat mezilidské vztahy, pomáhat při budování soudržných komunit, rozproudit celospolečenský dialog o jiných tématech než pandemických.

S čím nám můžete aktuálně pomoci, abychom mohli opět začít cíleně plánovat:

1. naznačit termín a podmínky, kdy budeme moci opět plně fungovat


2. najít programy, které pomohou kultuře (tzv. komerční i nekomerční) do tohoto termínu „přežít“

3. začít již v rozpočtu pro rok 2022 naplňovat plán 1% na kulturu, což nám pomůže čelit zvyšujícím se cenám energií a dalších vstupů

Jinak nám reálně hrozí, že budeme žít v zemi, která ztrácí to nejcennější, svou kulturu.

Děkujeme za pochopení a pomoc! Jsme Vám plně k dispozici pro jakýkoli dialog.

Členové a členky Rady Českého střediska ITI a Rady Asociace nezávislých divadel ČR

International Theatre Institute (ITI) je mezinárodní nevládní divadelní organizace registrovaná v UNESCO, jejímž cílem je podporovat mezinárodní výměnu v oblasti teoretických znalostí i praktických zkušeností v divadelním umění a kulturní advokacie. České středisko ITI působí jako platforma českých scénických umění. 

Rada Asociace nezávislých divadel ČR:

Lenka Havlíková – předsedkyně 

Štěpán Kubišta – 1. místopředseda 

Jan Kvasnička – 2. místopředseda 

Jakub Vedral – člen Rady 

Tereza Sochová – členka Rady 

Rada Českého střediska ITI:  

Yvona Kreuzmannová – prezidentka

Marta Smolíková – členka prezidia 

Adriana Světlíková – členka prezidia 

Jakub Vedral – Asociace nezávislých divadel ČR, člen prezidia 

Eva Kejkrtová Měřičková – Asociace profesionálních divadel ČR  

Linda Svidró – Asociace tanečních umělců ČR

Eliška Jevičová – Cirqueon 

Viktorie Schmoranzová – Česká organizace scénografů, divadelních architektů a techniků

Jan Bažant – Divadelní fakulta Akademie múzických umění 

Blanka Chládková – Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění

Ondřej Kepka – Herecká asociace

Radmila Hrdinová – Jednota hudebního divadla

Dagmar Bednáriková – Mezinárodní asociace divadla pro děti a mládež

Sylva Pracná – Mezinárodní organizace divadelních knihoven a muzeí 

Stanislav Doubrava – Mezinárodní unie loutkářů

Dagmar Kantorková – Platforma ART GATE– podpora technických a produkčních profesí v živé kultuře

Marie Kinsky – Vize tance