Proč potřebujeme plán otevírání kultury: rozhovor s Markem Vohralíkem
Blíží se letní období a obrysy otevírání kultury jsou stále mlhavé. České středisko ITI vydalo k tématu naléhavé potřeby plánu otevírání kultury sérii rozhovorů s osobnostmi z oblasti divadla, tance a nového cirkusu. Rozhovory byly vedeny u příležitosti apelů ITI “Chci znát, kdy hrát!” a “Bez zapojení všech nelze účinně čelit pandemii!”, pod nimiž se sešlo více než 460 podpisů jednotlivců i organizací napříč regiony a oblastmi kultury. Přinášíme nyní pohled na to, jak naléhavost tohoto plánu vnímají také další obory kromě divadla.
Jak se v současné době plánují hudební festivaly?
MV: Extrémně složitě. Hudební festival je obří organismus sestávající se z tisíců střípků skládanky, které musí během pouhých několika málo dnů perfektně zapadnout. Proto přípravy větších festivalů probíhají celý rok, mnohdy dokonce i déle. Aktuální doba převrací vše, na co jsme byli zvyklí. Práce, které dříve trvaly měsíce, je potřeba zvládnout během pár týdnů, mnohdy dnů. Jako pořadatelé jsme zároveň v trochu schizofrenní situaci. Na jedné straně děláme vše proto, abychom, v případě pozitivního vývoje, byli schopní fanouškům nabídnout zážitky, na které jsou zvyklí. Na straně druhé musíme být rozpočtově extrémně opatrní, protože nad námi stále visí riziko dalšího roku bez příjmů. Ty jsou totiž v ekonomice festivalu vždy přímo spojené s tím, zda akce proběhne, či nikoliv.
Proč je důležité mít právě teď k dispozici plán rozvolňování?
MV: Čím dřív budeme jako pořadatelé v kultuře znát jasný dlouhodobý plán rozvolňování, tím víc můžeme fungovat ekonomicky. Po velmi optimistických výhledech vládních činitelů z podzimu loňského roku se příprava všech festivalů rozeběhla opět na plné obrátky. S postupem času náš přístup začal být opatrnější. Některé festivaly bohužel už nyní oznámily, že se uskuteční až v roce 2022 zkrátka proto, že si již nemohou dovolit dále čekat. Nedokázaly by v tak krátké době svým příznivcům nabídnout to, co od nich očekávají. Na druhou stranu jednak stále zbývá poměrně dost akcí, které proběhnout mohou, jednak i ti, kteří letošní ročník byli nuceni vzdát, mohou přijít třeba s menšími náhradními akcemi. To se ovšem nestane, pokud nebude jistota jasného plánu. Jakékoliv nastartování celého odvětví živé kultury je přitom zásadní nejen pro pořadatele a umělce, ale také pro obrovské množství návazných profesí, bez kterých se živá kultura neobejde a které jsou na jejím chodu existenčně závislé.
Jaký názor má profesní hudební organizace FESTAS na protiepidemický systém (PES) či jiný systém hygienických opatření během pandemie?
MV: Systém PES chápu jako velmi užitečný nástroj ve chvíli nejvyšší pohotovosti, která nemá zřejmé pomyslné světlo na konci tunelu. Pokud jsou pravdivá tvrzení ministra zdravotnictví o tom, že v červnu proočkujeme 60 % dospělé populace a do konce srpna 80 % procent populace celé, pak bychom měli hledat jasný plán návratu k normálnímu životu. Harmonogram, který byť třeba rozložený na období čtvrt roku, jasně stanoví data, kdy dojde k uvolnění kterého sektoru. Jestliže se dnes vracíme k systému PES, nejde to označit jinak než jako totální alibismus. To je takový nastrčený symbol, na který hodíme případná budoucí selhání. Tím se vláda zbaví odpovědnosti a následky opět poneseme my občané.
V čem se liší situace v ČR a v okolních zemích?
MV: Hlavně v západní Evropě citím mnohem větší ochotu vlád hledat cesty, jak se co nejdříve dostat zpět k normálnímu životu i v naší oblasti, v kultuře. V celé řadě zemí například probíhají testovací akce s použitím antigenních testů, kterými jsou návštěvníci testováni před akcí, aby se maximálně možně snížilo riziko přenosu v rámci akce. Minulý víkend proběhl v Barceloně takový koncert pro 5.000 lidí a po jeho vyhodnocení jsou v plánu akce s ještě větší kapacitou. V Nizozemsku proběhl celovíkendový festival taneční hudby opět za použití testů. Další země pak stanovily jasný termín pro kompletní rozvolnění pravidel jehož dodržení pořadatelům garantují programem, ze kterého budou hrazeny kompletní marně vynaložené náklady v případě, že by akce po tomto termínu nemohly proběhnout.
Rozhovor pro české středisko ITI vedl Antonín Brinda
Marek Vohralík je ředitelem jedné z největších pořadatelských agentur u nás, Beatworx, která stojí například za největším drum and bassovým festivalem na světě, festivalem Let It Roll. Od roku 2017 také působí jako výkonný ředitel asociace FESTAS, která sdružuje hudební festivaly v ČR napříč žánry.