Mezinárodní divadelní ústav

ITI

Mezinárodní divadelní ústav

International Theatre Institute

L‘Institut International du Théâtre

image/svg+xml

Kultura volí dialog 2021

V roce 2021 je v rámci Kultura volí dialog k širší spolupráci a diskusi přizván větší okruh profesních organizací a expertů, protože vstupují v platnost zásadní strategické dokumenty a budoucnost kultury v době postcovidové bude plně v rukou příští vlády. Kulaté stoly a následná konference v Senátu byly plánované na červen tak, aby podzim byl připraven a otevřen  “superdebatě” o kultuře, kterou očekáváme ve veřejnoprávních médiích. Pořadateli konference byli Institut umění –  Divadelní ústav, české středisko ITI, Národní divadlo a Centrum experimentálního divadla.

Resumé z konference v Senátu Parlamentu ČR navazující na kulaté stoly uspořádané na půdě Taneční a Hudební fakulty AMU dne 22.6.2021.

Závěry z kulatých stolů na HAMU

1) MINISTERSTVO KULTURY ČR A MEZIREZORTNÍ SPOLUPRÁCE

  • Má rezort kultury jasnou vizi? Má ji naše společnost?
  • Jakým jazykem dokáže MK ČR komunikovat, používáme stejné pojmosloví v rámci odborné veřejnosti a politické reprezentace? Jak lze zlepšit komunikaci?
  • Jak lépe zajistit mapování, sběr dat, přehled o profesích v celé šíři kultury a umění?
  • Dokáže MK ČR obsáhnout celé spektrum subjektů působících v kultuře, od zřizovaných po nezávislé, a to jak neziskové, tak komerční? Jak spolupracovat např. s hospodářskými komorami?
  • Na čem vázne spolupráce s klíčovými rezorty? Pandemie vyvolala nutnost spolupráce mezi Ministerstvem kultury a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Oceněny byly úctyhodné výsledky, do budoucna podpora designu aj. Jak spolupráce probíhá s dalšími rezorty? Pro meziresortní spolupráci se nabízejí například tato témata:
    • Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: kultura a umění ne jako „volnočasová aktivita“, ale nedílná součást RVP – Rámcových vzdělávacích programů)
    • Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství: program Kreativní Evropa klade důraz na trvale udržitelný rozvoj, rozvoj venkova atd.
    • Ministerstvo práce a sociálních věcí: rozvoj digitálních dovedností, sociální integrace, Status umělce atd.)
    • Ministerstvo zahraničních věcí: součinnost s Českými centry aj.).
  • Jak využít potenciál KKO přinášející inovace a experiment, jakou transformací by měl projít Státní fond kultury? Kdo by měl nést tíži grantové agendy, která nyní leží na MK ČR? Řídící, legislativní a metodická práce ministerstva se jeví jako priorita.

Zástupci rezortu poukázali na zastaralost používaných technologií, velmi nízkou strukturální, personální kapacitu a hluboké podfinancování MK ČR. Dále potvrdili, že se finalizuje Memorandum o spolupráci MK ČR s MŠMT, ale dosud je zaměřeno jen na knihovny a paměťové instituce.

Kde hledat východisko?

Ministrem kultury by měla být silná politická osobnost, která dokáže navázat na práci ministra Lubomíra Zaorálka, posílit pozici rezortu, komunikovat jasnou vizi, na níž se shodne s odbornou obcí, spolupracovat napříč rezorty i s veřejností. Je potřeba využít strategií, které připravilo MK ČR v posledním období: SKP (Státní kulturní politika), Strategie KKO (Kulturních a kreativních odvětví) a NPO (Národní plán obnovy) s personálním posílením MK ČR k implementaci. Účastníci ocenili, jak se ministerstvu dařilo v době Covidu navýšit rozpočet, tento trend by měl pokračovat i v dalším volebním období.

2) VÍCEZDROJOVÉ FINANCOVÁNÍ A 1 % NA KULTURU

  • 1 % na kulturu ze Státního rozpočtu (SR) bez výdajů na církevní a náboženské společnosti (CNS) je diskutováno po desítky let v roce 2019 se MK ČR blížilo (0,98 %), ale se započtením CNS. Po odečtení výdajů na CNS se pohybuje jen mezi 0,6 – 0,7 % SR. Je třeba vnímat strukturu rozpočtu MK ČR, co se pod 1 % skrývá.
  • Jaký je návrh rozpočtu na rok 2022, jde o nejhlubší propad oproti jiným rezortům? Kam směřují jednání MK ČR s MF ČR?
  • Kultura je vhodnou a výhodnou investicí státu, stejně jako krajů a obcí. Její přínosy jsou jak v duchovní, tak ekonomické rovině.
  • Kultura není „nataženou dlaní“, ale je vhodnou a výhodnou investicí státu, stejně jako krajů a obcí. Její přínosy jsou jak v duchovní, tak ekonomické rovině, v dané době i „léčba duší“.
  • Návrh na kampaň k pochopení práce umělců, důraz na podílu sektoru na HDP (např. ) jak udržet pracovníky v sektoru (platy výrazně nižší než např. školství), jak využít kultury pro lepší image naší země.
  • Státní a veřejná správa mají pečovat o vhodné podmínky pro vícezdrojové financování, je bezpodmínečně nutno posílit roli krajů.
  • Daňové zatížení je neúnosné, proč není řešena snížená sazba nebo možnost výběru u DPH?

Zástupci rezortu osvětlili letošní navýšení rozpočtu MK ČR (420 mil. Kč schválených vládou dne 21. 6. 2021) ze Všeobecné pokladní správy, jak bylo dohodnuto již v únoru, k záchranným balíčkům kvůli Covidu. Krácení pro příští rok se nyní pohybuje cca na částce 660 mil. Kč, ale ministr Lubomír Zaorálek dále vede jednání s ministryní financí. Účastníci vysoce ocenili navýšení v roce 2020 i 2021 a jsou připraveni plně podpořit úsilí o lepší výhled na nadcházející roky.

Kde hledat východisko?

Rozpočet rezortu, který je hluboce podfinancován, nesmí být krácen ani příští rok, mělo by naopak docházet k jeho postupnému navyšování s jasným plánem dosáhnout v příštím volebním období 1 % SR bez CNS. Stát by měl vytvořit podmínky pro kooperativní financování. Využít NPO (Národní plán obnovy) k navýšení podílu MK na SR nelze, jeho role je jiná.

3) LEGISLATIVA A STRATEGICKÉ DOKUMENTY

  • Potřebujeme Zákon o kultuře – s vědomím, že sport nebo věda a výzkum své zastřešující zákony mají? Nebo se „obecná deklarace“ jeví jako nadbytečná a je třeba začít dílčími legislativními úpravami, na něž se čeká již dlouho? Většina účastníků se shoduje, že prioritami jsou Rada pro umění (poradní orgán ministra), legislativa k Veřejné kulturní instituci (VKI) a Status umělce.
  • Jak navázat na konstruktivní dialog ministra s odbornou veřejností během pandemie?

Odborná veřejnost zdůraznila, že podpora kultury je vhodnou investicí. Apelovala alespoň na vznik věcného záměru zákona o VKI.

Kde hledat východisko?

Účastníci se shodli, že k vytvoření Rady pro umění stačí Příkaz ministra a tímto se na něho obracejí s prosbou, aby ji vytvořil ještě za svého působení a vznikl tak překlenovací subjekt pro jeho nástupce k zachování kontinuity zdárně započatého dialogu. Prioritními kroky k vytváření rámce pro vícezdrojové financování všech druhů subjektů jsou zákon o VKI, diskuse s kraji a obcemi o zakotvení kooperativního financování a práce na Statusu umělce.

Hlavní body diskuse v Senátu PČR

Ke všem tématům se rozvinula debata s přítomnými zástupci politických stran:

  • Senátor David Smoljak (STAN) zdůraznil roli veřejnoprávních médií i nízkou úroveň koncesionářských poplatků (beze změn od počátku milénia).
  • Poslanec Martin Baxa (ODS) připomněl minimální mezinárodní rozměr SKP, např. opomíjení projektu EHMK (Evropské hlavní město kultury) a zdůraznil, že předvolební koalice podporuje 1 % ze SR na kulturu, zákon o VKI.To potvrdil i poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL), který připomenul dále potřebu hlubší mezirezortní spolupráce, zvláště s MŠMT v době revize RVP a význam kultury pro cestovní ruch. Martin Baxa pak definoval své priority: solidní financování sektoru, zákon o VKI, administrativní podpora MK, profesionalizace dialogu státu s kulturní obcí.
  • Člen předvolební pracovní skupiny druhé koalice Ondřej Chrást (Piráti) připomněl i zapojení cestovního ruchu do kultury a rovněž potvrdil priority 1 % ze SR (s cílem dosáhnout je v prvních 3 letech nové vlády), VKI a Status umělce.
  • Poslankyně Marcela Melková (ANO) vzdala hold umělcům a jejich nasazení v době pandemie, ocenila stmelení kulturní obce v posledním roce i nutnost pokračování této spolupráce a komunikace. Status umělce vnímá jako absolutní nutnost, zároveň vnímá rozporuplnost názorů na VKI.
  • Za oblast audiovize vyvstal apel na řešení situace v Radě ČT a jednostrannost volby jejich členů, politizaci vlivu na veřejnoprávní média.

Dotazy z publika:

Proč nebyly vypořádány připomínky k SKP (Státní kulturní politice) a nebyla dostatečně zapojena odborná veřejnost? Covid je sice logickým důvodem, ale dalo se udělat více. Nyní již probíhá mezirezortní připomínkové řízení. 

Zástupci rezortu reagovali na připomínkové řízení k SKP s tím, že návrhy Opatření jsou k dispozici, proces běží a lze uplatnit zásadní připomínky. Na čem pohořely dosavadní snahy o zákon o VKI není úplně jasné, ministr Zaorálek konstatoval, že za krátkou dobu, na niž do funkce nastoupil, nemůže tento zákon dotáhnout – je to úkol pro novou vládu. Debata se táhne 30 let, stejně jako požadavek na 1 % ze SR na kulturu (bez výdajů na církevní a náboženské společnosti).

Na závěr pořadatelé vyslovili přání, aby tato akce byla prvním krokem v dialogu s budoucí politickou reprezentací a navázala na ni hlubší diskuse nad konkrétními výstupy cca 100 dní po jmenování nové vlády.

Celé jednání na půdě Senátu bylo streamováno na facebookovém profilu Senátu a záznam je dostupný také na iVysílání České televize.

Fotogalerie z akce zde.